artists

19. července 2015 v 21:49
artists

it's not important to participate
important is to win
to win is not important at all
important is to know how to lose
knowing how to lose is not important at all
it's important to be important
when he asked
did you come?
yeah, I don't even count it anymore
he finished his guitar solo
stuck his pick again to the appendectomy scar
laid down next to her and fell asleep
she got dressed
took a coat from the hanger
and slammed the door
 

Těžký aneb zpověď raněného valacha

7. července 2015 v 18:33

Že to bude těžký
Jsem věděl
Hned
Při nastoupení do vlaku
Loučení

Že to bude problém
Jsem věděl už dávno
Vědomí

(při dojídání rebarborového koláče
Jsem byl někde před českou třebovou
A měl jsem potřebu psát)

Že to bude nepříjemný
Že to bude bolet
Že to bude drtit
Věděli všichni

Že si to užiješ
Jsem věděl

Že si tříměsíční obcovačku
Se svým klukem
Užiješ
Jsem do prdele
Věděl


skoč

2. června 2015 v 0:51
stačí jedno slovo
stačí dvě
pro rozvíjení umění

stačí jedno slovo?
stačí dvě?
pro změnu života?

pro odrazový můstek
z kterého jsi vždycky měla strach
tři metry
to ještě ano
ale pět
jednou ses i šla podívat
k okraji

snažila ses tak ladně a zároveň
najivně přidržet
uzemnit svoji váhu
do skokanské věže
...

dvojí proměna
od doby
kdy si poprvé nedostala měsíčky
si skočila do jiné vody
do vody
dospělosti

ještě tomu bude tak pět let
než se "malá" Alžběta
dostane před pětimetrovou hranici
neposkvrněného letu
a ty si z celého srdce
celých sedmnáct let přeješ
"skoč"

"Alžběto, skoč"
 


steeple chase a pád aka velká pardubická

5. května 2015 v 0:20
jedu do Brna
odkud pochází spravedlnost
jedu z Pardubic
odkud pochází koně
jak se dříve na koních prosazovala spravedlnost
tak se dnes prosatuje spravedlnost za koně

aneb
koňský salám

nemáš

25. prosince 2014 v 22:09
nemáš rád
vůbec nemáš rád
ty básně
těžké básně končící poentou
poentou moudrosti
poentou umění
...
co tě nezabije to tě poznamená

tříští se andělé

24. listopadu 2014 v 8:47
den za dnem
to už jsem někde slyšel
den za dnem
to taky

lepší zítřky
nebo horší

vše
již
je

o naději se tříští andělé

Bizarnost přípomíná

10. listopadu 2014 v 23:29
Přes ty dva otvory do lebky

Chceš publikum nebo show?

Aplaudující letištní pláň

Slon v plavkách a koupací čepici

Večer se zamýšlíš nad kruhy
Kruhy
I kruhy očí tvého děda

Lesk zkrapatěné kůže
Krém na ruce
Ten,
který měla ráda babička

Tma

10. listopadu 2014 v 23:22
Stáváš na okraji.
Nyní stojí na obrobníku.
Do předu.
Do zadu.
Nerozvážně se pohupuješ.
Pod auto.
K rodině.
Mohl by ses hladkých aut dotýkat.
Nedokážeš ani své zhrublé tváře.
Do předu.
Do zadu.
Ruce přilepené ve stehnech.
Tma
na konci světla.

Kytara

10. listopadu 2014 v 23:16
nikdy jsem nehrál na kytaru
hudební nástroj

dívky oslovuji

až když se cítím jako Freddie

prázdno a přes sto korun

10. listopadu 2014 v 23:14
vím
básně nejsou vězení

při přečtení sbírky
za deset minut
je něco špatně

Kam dál