Srpen 2012

Haná

30. srpna 2012 v 23:44
boty a okurky mají kromě společného jmenovatele
společný účel
potěšení

potěšení z lidskosti
odvedené práce
vytvořených vztahů
respektu

respektu k sobě samému
zůstat doma a stále být kosmopolitní
okurky a boty volají nasládlou chuť kapitalistické masožravé květiny

masožravá květina může sežrat produkt
nikoliv ducha

weqe

30. srpna 2012 v 23:37
míčky se odráží o zeď
jako má hlava o raketu
Přerov Prostějov
Prostějov Přerov
rodina známí balónky
ubytování života
čekání
oceán dne
jezdí o samotě
lákavý pohled
v ústrety času
usídlit se!
spočinout na místě?
obzor hlásá rozlet

rozhodnutí

30. srpna 2012 v 23:35
míčky se odráží o zeď
jako má hlava o raketu
Přerov Prostějov
Prostějov Přerov
rodina známí balónky

usídlit se!
spočinout na místě?
obzor hlásá rozlet

ubytování života

30. srpna 2012 v 23:18
divoké ubytování
čekání
oceán dne
jezdí osamotě
lákavý pohled
v ústrety času

zase změna

26. srpna 2012 v 22:00
ležel jsem na poušti
a zažíval chlad
ležel jsem na shěnu
a zažíval žár
jakkoli jsem byl stár
myslel jsem na ni pořád

když opil jsem se podobrazy
zmizel svět a nastala tma
zmizela idea krásy
zmizela i ona

vše co potřebuji a vše co cítím
se mi dostává při každém potáhnutí z jointa
právě jsem se vrátil z trenta
a vykouřil jsem vesmír
pointa?

je to osud? je to změna? je to proces?
je to život? je to vůle? je to interakce?
(je to dobré)

čas

26. srpna 2012 v 21:55
čas spojuje lidi
tak proč nejsi se mnou
a proč máš iphone?
proč tě otravuje ten plešoun?
proč mám krev plnou mědi?
proč jsem jezdil v rezavém favoritu?
proč mě ovlivňuješ směrem k stalagmitu?
proces tobogánu v koloritu

otázky a odpovědi ztratí se v čase

xxxxxx

26. srpna 2012 v 21:51
zahořel jsem vášní k tobě
i když nás dělí čas i tisíce kilometrů
smutek a touhu potlačuji dlouhodobě
společnost dělám opuštěnému větru

svíčka plá ve stínu vášnivých těl
déšť skrápí střechu a nezadržitelné vzdechy
žárlivý milenec II. opis z lamentace pěl
pražcem jsou mi rozmazené čechy

vždyť mě znáš víš že čekám
poslechni poslechni poslechni
chvění na víčkách máš
ústa vyprahlá Sahara v pravém poledni

spočinout v tobě zas
načerpat společný hlas

dumpster diving

25. srpna 2012 v 23:46
síla představy se rozprostírá v mysli
samotná představa se nachází v esencialismu

chodit s prázdnou hlavou
vzpomínka znamená prázdné slovo

odproštění se od kapitalismu
je nahrazeno vystoupením z části

móda ošemetně vyvolává euforii
ať z Milána, z Paříže či z Vancouveru
ať od anonymních alkoholiků
ať z fitcentra či z burzy
z terapeutického křesla či restaurace

lidská masa pochoduje v sarančích zástupech
a zastavení znamená nasycení následujících v řadě

kanibalismus se stal nedílnou součástí
zisku a postupu vzhůru

místo kde má nádech smysl
kontejner

oooo

25. srpna 2012 v 23:39
you are piece of me
think about memory

I´m trying understand
where disappeared your hand

I´m rising from my knee
this is the end of story

pravda

25. srpna 2012 v 23:37
říkejte si co chcete
stejně smrti neujdete

pravil se spokojením člověk co nikdy nic nedokončil

věděl
že svůj život dokončí

chčije

25. srpna 2012 v 23:35
chčije mi do duše
příroda trychtýřem vymývá prázdné kouty duše
bezvýrazný tupý pohled dotváří
beznaděj dešťových kapek
spočinutí v kruhu vody
kachny si plavou

tak to chodí

25. srpna 2012 v 23:34
líbám rty
líbám prdel
penis vkládám do ruky
lásku do kalhot
jiná ruka
jiné kalhoty
kontakt promění
(atraktivita se nemění)

konec

25. srpna 2012 v 23:32
cesta rozkrajuje duši
kroky vzdalují od objektu
záda tíhu pohledu
zakouší
láska trvá
láska trvá i po ukončení projektu

čas vše vyřeší
i když se vůle snaží

tak i čas spojuje lidi
nikoliv NOKIA

múza

25. srpna 2012 v 23:30
chodím okolo, k zemi se dívá
nepolapitelná, snažím se odtušit kontury
má múza se zítra vdává
srdce, mysl, cit došly fraktury

štestí se hroutí,
vím, jsem sám
přesto popravčí smyčce odolávám

nevěřím na rozvody ani milování do smrti
vím, že mě nebeská léta se zemí drtí

taky vím, že žívot je paradajz
i když nevychází slunce

CC

25. srpna 2012 v 11:20
po poslední lžíci soli
postrádám tendenci mluvit
začínám úzkostlivě sýpat
a vzpomínám na buddhovo učení
s první slzou (a posledním výdechem) odchází utrpení

trajekt (Messina - Villa San Giovanni)

25. srpna 2012 v 11:19
moře šumí
vodě pění
motor sálá
člověk se potí
otevřený prostor a přesto vězněm
slunce pálí
a i ve stínu hraje polská muzika

this is it

25. srpna 2012 v 10:56
Miško, myško, má Myško
smysly říkají že jsem vzdálen
srdce říká že jsem ctnostným pánem
ve snech hladím tvé bříško

v láhvi posílám prázdné dopisy zkrůpěné slzami
cítím se beze slov a zmatený
ležící a přikrytý hvězdami
city jsou vrženy

ruce připoutané k Sicilské mříži
ze tmy do tmy vystřeluji světlice
vzpomínám rozněžněně chroptíce
na společné chvíle v Kroměříži

již brzy očekávej banán v čokoládě
rozotomilé šelmí mládě

g

2. srpna 2012 v 0:13
má duše vychází z mých nových bot
být pravý muž a vidět krásu umírat
beru zlaté kružítko a tiše ostřím hrot
spojení bylo nové nechtěl jsem být kat

teskně začala hrát muzika
jazyk mluví značí logika

argument bot zdá se býti těžkopádným
jako podrážka v obličeji kárným