Únor 2013

moravské náměstí

26. února 2013 v 22:16
vrány šikanují holuby
Oh Bože ta je tak krásná!
nerozlišuji
vrány
holuby
nerozlišuji
nebe
zemi
rozlišuji vznášivé kroky
vrány šikanují holuby
větší utlačuje slabšího
vtlačuje se na výsadní pozici
na ulici
nerozlišuji
ptactvo
vánoční trhy
okamžik oblečené postavy

dobrodružství v prostorách domácích

26. února 2013 v 12:50
koňská oháňka plácá po tváři náruživého čtenéře nákupních letáků
burgry?
tatarák?
piškoty?
je k nevíře kolik dobrodružství skýtá zaplněná poštovní schránka

zapomínám na tvůj poslední dotyk

24. února 2013 v 23:17
zapomínám na tvůj poslední dotyk
byl rok 1990
dvacátého osmého dubna
právě jsem se narodil(???)
byl večer
hvězdy svítily jasně
seděli jsme na zastávce
a já nadával na světelný smog
tys mluvila nějak zcestně
vůbec jsem ti nerozuměl
"v čokoládových figurkách je nízký obsah kakaa"
"pro boha, vždyť je léto" myslel jsem si
stiskla si mi ruku
vstala si
a řekla...

řekni řekni

21. února 2013 v 9:06
tak jako sklář fouká do píštaly
vytrvale jemně a s určitým záměrem
tak já
básník
stojím před zrdcedlem
a vyhlížím zákrutu
ďolíček
hrbolek
znamenající účel k tvorbě
a její atraktivitu

poklad

20. února 2013 v 22:25
otevíráš knihu
a nalézáš kůru

nalézáš bohatství
cesty
obsahu

třepotající se s každým listem

končícím v lisu

světla

19. února 2013 v 22:46
když si vedle mě nesvítí mi světla
proto jsem s tebou jenom v noci

řekla

a zhasla světla

kroky

19. února 2013 v 20:31
každým krokem se odkrývá stín lidského nitra
zahaluje se zároveň
purpurovými kapkami
víček Božích

kdyby existoval Bůh
a jakože se existuje!
měl by víčka pokrytá purpurovými kapkami
a každým krokem by se odkrýval stín lidského nitra
a zahaloval zároveň

nemám ani cent a chci se milovat

19. února 2013 v 20:27
nemám ani cent a chci se milovat
s ženou
s ženou hubenou ošklivou
krásnou tlustou
chci se milovat

chci se milovat při pomyšlení na milování
s ženou
v leže ve stoje
v sedě a ve vzduchu

chci se milovat přirozeně
s ženou
s penězma bez peněz
s ponožkama i bez nich

chci se rozdělit o milování

chci milovat sebe

jsme spálení

19. února 2013 v 20:21
jsme spálení?
jsme spálení lidskou touhou tvořit předměty
zůstávat v nich
tvořit sebe

jsme spálení přírodou
jejím vlivem
pustou přírodou
naším vlivem na přírodu

jsme spálení plamenem vnitřností

jsme spáleni

příběh

19. února 2013 v 15:30
mluvíš v metaforách
v roztečeném času
čteš fotografie

inscenace

bílých zubů
lemuje obrubník

masturbace vs. onanie

15. února 2013 v 13:06
ženy masturbují
muži masturbují
všichni onanují

"nesmysl
lež
já ne"

ozývá se z klášterů a gymnázií

"ne ne ne ne ne
ne
nemasturbujeme"

"jste v pořádku?
spatřujete atraktivitu ve stejném pohlaví?"

"ne ne ne ne ne
ne
aspoň ne na veřejnosti"

"my vůbec"
ozývá se opět z klášterů a gymnázií

všichni onanují
"heh"
kření se kulturisti v koutě

všichni onanují

mít rád je onanie

"mám rád když mluvím"

"mám ráda Boha"

"mám ráda knihy"

"mám rád proteiny"

onanování není zvrhlé

praktikovat onanii je praktické

onanuje s mluvícím pultem

onanuje s Bohem

onanuje s knihou

onanuje s proteiny

onanuje s onanií

zakladatel

13. února 2013 v 15:04
běžíš po poli
zakládáš novou cestu
líbáš je na rty
sněhové vločky
rozmazávají brýle
jak zpěv slavíka
běžíš sněhem

lidskost

12. února 2013 v 13:50
do řasy upadá vítr
bolí tě celé tělo
a ty
stále nemůžeš přestat myslet
na bolest řas

mlha obtéká vítr

jen řasy stále bolí

a ty se divíš

když už nic jiného nemáš

verš dobrého skutku

10. února 2013 v 12:24
to je ten potměšilý verš chlápka se slunečními brýlemi
za zimní noci v úzké uličce za popelnicí
vyrábí nefalšovanou pouliční poezii
za doprovodu čištění zubů klečící těhulce

dobrý skutek pro básníka není španělská vesnice
dobrý skutek je právě vykonáván

kočičí láska

10. února 2013 v 12:20
každý večer usínám
za mrouskání koček
kočičích devět životů
počítám každou noc

nemůžu se dopočítat

úterý večer

10. února 2013 v 12:18
kdybych si pivo dal a lásku k tomu
úsměv by se ke rtům dral
chtíč nezavdal by rozumu
proto piji plnotučné mléko a smutek všedních dní
se skrývá na pohovce
nedaleko
při ordinaci v růžové zahradě se neomezeně sní

ze dne srdce do noci

8. února 2013 v 17:06
v dlani svírá oblázek z Vltavy
představuje si moře
celých čech
rána
noci
rodiče rodičů
bolest okupace
a chuť bůčku

vlasy překrývají víčka
vlasy z paruky
kilogramy
metráky
tuny
vlasů před hřejivou umývárnou

ze dna srdce
ukládá oblázek na dno

pravý čas

7. února 2013 v 19:37
hyeny přichází v noci
život je vostnatej drát
těžkej pocit
chce se spát
i s adrenalinem

milá paní

6. února 2013 v 10:45
sedí obkročmo
vyléčí zlomené srdce
skromnost projevu
pohladí
po uších věrného zákazníka
jejích desek
harfistka

předčítal jsem básně zmijím

5. února 2013 v 16:57
předčítal jsem básně zmijím
nyní je budu předčítat vám
věřte mi předčítání básní
je jako mazání chleba
je snadné
občas baví
občas je po pozření
libo
občas nelibo
občas chleba spadne na zem
občas se báseň vrátí

předčítal jsem básně zmijím
dlouho nevydrží pozornost
předčítat básně zmijím je nejrozumější
v létě na kamenech
vůbec nejrozumější
je sedět vedke zmijí
ticho