Červen 2013

specifický Bůh

30. června 2013 v 23:53
katolický básník si vzal boty na Boha
literatury
osiřelých dětí
kdysi kopal v NFL
dnes kope knihy
marně

přechod

30. června 2013 v 23:46
Na botách trochu bílé slídy
kapičky slz dělnické třídy
důl se vyprazdňuje
slast stoupá
tvé kůže dal bych si čouda
i když nejsi v kuchyni
máš kouzlo
durex prázdné pouzdro

místo

30. června 2013 v 23:41
poezie pro koho?
jaká?
poezie
sbírka
řeka
výkladní skříně reflektují
literáti?
kousek mléčných sudet spolklo německo
zpět srpem Beneš vykřesal vodu
hranice republiky zhtla unie
proudy by byly
hranice
nějaké

Maslowova dyáda

30. června 2013 v 23:33
pětilitrový džbán plný mrtvých cigaret
vysílá holubici porážky
pivo
na druhém místě

název

30. června 2013 v 23:31
čtu
čtu slova jiných
necítím je
krumpáč
tolik slov
jsou mi čínskou zdí

hrdina

26. června 2013 v 13:35
diví se, že ho ještě nikdo nezabil
chodí oděný v poezii
každé slovo uměleckým dílem
spojené s tichem
o každé půlnoci vyleze na hospodský stůl
a spustí jednu z novinek
aktuálností jepice přežívá
do prvního půllitru roztříštěného o zeď
minul
diví se, že nikdo nezabil
na násilí je zvyklý jek od mužů zákona,
extremistů, příslušníků menšin i štamgastů od vedlejšího stolu
věří v poezii
v její smysl
chce provokovat k překročení, disputaci, tvorbě
mužů zákona, extremistů, příslušníků menšin, štamgastů
třeba i od vedlejšího stolu

i násilí je odpověď
jak na Ikarově letadle padá nad vodou,
tak se diví,
že ho ještě nikdo nezabil

ví,
přijde

snad

25. června 2013 v 22:53
rozjitřené šlépěje stopy světla
zaryly se do třídy
do té třídy
ve které s potomky dělníků
čekali na červánky
pohled jednoho

jedné třídy skrze hradbu dějin třešňového hřbitova

sexy chvíle v hlase

25. června 2013 v 22:53
s každým nádechem upadá v zapomnění
i kdyby měla penis

nevryla by se do hlavy hudbě

horko města

21. června 2013 v 22:40
srdce bije jak křidélka slunečka sedmitečného
svíjí se

žár asfaltu
smaží vajíčka

pod letlampou
vteřinku

gymstalgie

21. června 2013 v 13:40
po třech letech se ohlížíš
poslední zvonění
ta blitka
která zašpinila tátovy nové montérky
převleky
byly typické pro tvou jedinečnou osobnost
až do dnešního dne
kvádro bc

obšírně

20. června 2013 v 22:56
čtu.
čtu slova.
necítím
(je).
krumpáč
tolik slov

jsou čínskou zdí

sluneční brýle

17. června 2013 v 18:28
chodí
v nejlepším kape
jako celá rodina
i ona si drží tvář
vytoužené milenky
pouze hrdličky znají její šíji
a tatér

urbanlegend

16. června 2013 v 22:50
Ztracen v opilosti pouště

Se supem v kleče
Kačera k vodě vleče
Provázek je metaforou spouště
břečťan vytéká malému chlapci z tepen
každým lístečkem jakoby se zadrhával
výdech zpomaluje
nádech mizí
pohlcen
elektrickým tónem kořene kytary na níž hrával
sucho vody a déšť slunce
vytrhávají chlapci hřebíky
otevřít
rakev
rozemnout zrníčka prachu v ruce
usychají neopylované šeříky
zavřít
rakev
břečťan vytéká malému chlapci z tepen
každým lístečkem jakoby se zadrhával
výdech zpomaluje
nádech mizí
pohlcen

elektrickým tónem kořene kytary na níž hrával

kde

16. června 2013 v 13:18
to je tak
lidi dělí blána
černý mor
slov
racio
neuchopí

ze svatebního dorty
nejsou nikdy postavičky
snědeny naráz

to je tak
lesy pusté
nářek hor
milenci
ruce
on-line
neuchopí

knižní pokuta

12. června 2013 v 23:27
skála železné rudy
připomíná klitoris
roztoužené těžiště
profilu
profillu
holky
kterou miluje
i když neví
jestli existuje

ve svém čase

12. června 2013 v 23:22
od doby
co bydlí
stojí to za hovno
sedí v koutě
pod slabou žárovkou
čte poezii
hlava bolí
chtěl by se někomu svěřit
potkal včera kurvu
koupil jí panáka
poslal ji večeru
od doby
co řije
sám
nezažívá adrenalin

Ona ví

12. června 2013 v 22:57
píšu pro ni
i když spím
hlava stéká z listu břečťanu
otevírám ústa
snažm se polykat myšlenky
její
jsou pro mne
nestravitelná
krychli
neprotlačíš trojúhelníkovým otvorem

píšu o ní
i když ji hlavu nevysaji
ona ví
ví, že je kdesi ten
vysavač jejích myšlenek

ví, že když mu je nepůjde trávit,
že je rozmělnění

ona ví, že má jistotu
v textu
v básníkovi
píše pro ni
píše pro ní
do té doby
než bude hlava stékat z listu břečťanu
a než spolyká myšlenky

jiné

ryby

2. června 2013 v 20:31
posedáváš v kavárnách, u počítače, za čtecím stolem
každý den nahazuješ
vzduch je těžký
přesto stoupá k hladině
nahazuješ básně
ryby nemluví
o návnadu nezavadí
ryby už si nechtějí hrát
sedíš na břehu
na čtení
pod pokličkou zoufalství

ryby neberou

každý den nahazuješ
víš
budeš nahazovat den co den

ale
ryby nemluví

pokud nejsi malá mořská víla