Říjen 2013

přišel o to co nikdy nevěděl

27. října 2013 v 23:47
z vázy hledí mráz
prsty kopretin ojíněné měsícem
snášejí se na dřevěnou podlahu
slunce vypaluje varhánky

v lese výškových budov
přeje si nalézt jehličí
v posledním patře vzdálen sluneční soustavě
lidem

nebyl panic
nebylas panna
i přesto společnou noc zamáslili
přišli o to
co nikdy nevěděli

bezradné oko

23. října 2013 v 0:13
oko zrcadlí dvě tváře
jednou mou
a jednu té panenky
s kterou si už od deseti let nehraji
matka ji z Nottinghamu nikdy pustila
spojení bylo bez šance
začal jsem si hrát s lukem
místo hraní na doktora
jsem brousil hroty šípů
bohatým bral

po převratu mě opustila žena
i s dětmi se vydala na Západ
o Berlíně bylo slyšet jen v rádiu
sbalil jsem luk
vydal do Albionu

ruměná dáme se posmívala
do doby
než zjistila
že jsem zbojník z Lipoltic
mé jméno

při dnešním dni
rok od posmívání
oko matky
zrcadlí dvě tváře

zase film

22. října 2013 v 23:55
při střetu planety se Zemí
jímá mě Melancholie
rytmu
opuštění elektronického světa
a producírování se lesními prostory
ruku v ruce
s melancholií

ten den

22. října 2013 v 23:47
den při zrození vichřice
makovice zvučely na koncert
introvert vysloužilý slavík dirigoval
zrychloval pohyby křídel svých
tmavých oblaků přibývalo
trvalo dobu vyšperkovat první a poslední vystoupení
odsouzeni růstem hrály se ctí

pro raněnou srnu

18. října 2013 v 10:49
mizející za stěnou kouře poslední startky
rozteklé řasy kontemplují
s účesem bez účesu
zkřížit cestu přijíždějícímu bazilišku
s vytřeštěnýma očima a zářícím čelem?
dokouřit cigaretu?
napsat mu?
přisedám a nadhazuji milostný půlrým
"miluji tvé rozvázané tkaničky"
výdechem oxidu uhličitého rozhání dým
"miluji kremrolové trubičky"
"miluji tvé vlasy říkající - jsem bláto tak si do mě šlápni"
"miluji svého doktora - teď to píchne zuby zatni"
"miluji konstrukce linií tvého pohádkového úsměvu"
"miluji souzení a akademické debaty bez hněvu"
"miluji souznění s poškozeným andělem, s tebou"
"miluji když mé oblázkové vzpomínky v lávě šedé kůry tonou"
"miluji nastupování do své tramvaje"
pokynul jsem ke dveřím
odjeli jsme prázdné lavičce mávaje
dnes už nepovečeřím
nikdy neřekla
že mě miluje
ani mých nosních chlupů
stále ho milovala
toho večera jsme se milovali my

nikdy
mi ani jemu
nenapsala

dostal/a si se k němu?

18. října 2013 v 10:35
v třetím oku poezie jsi ztracený
jak dvouoký kyklop
třetí oko bez duhovky
třetí oko s dotekem
vědci vyvracejí kyklopa
s jedním okem vidět zkrátka nelze!

neurověda se ke třetímu oku poezie nedostala

tvrdé jádro

14. října 2013 v 0:56
Naléhavá vlhkost žen
Věrnost pulzujících tepen
Pláče v čistotě cesty i smutku města
Průvodce vytéká ze zjizvených očí
Poutníkův převozník traktorista
V mrakodrapu hrdlo nesmočí
Co měl by říci o životě?
Ve voliéře dní truchlit nad zkyslým mlékem
Chemickým postřikem rozkvétají jabloně

Nad vyschlého těla hrobem

věčnost už přes dva tisíce let

12. října 2013 v 1:18
kůra stromu
mládne
jak had se obléká
do křížalové koule
stojícím kvílením
adoruje
hluk Adamovy nostalgie
s padajícím listem

současnost?

12. října 2013 v 1:14
roucho pastýřovo
roztrženo
od lemu
po lem
ovce mají stále hlad

smysl beze snu

12. října 2013 v 1:13
prázdně kráčí
prázdnými kroky
v posteli
osamělá kapka
bechcerovky

příteli

stekla po tváři
promarněná

místa v diáři
minulosti
nastavená
zkalená přítomnost
v prachu
zoufale
čeká na bláto

i Kafka byl mlád

12. října 2013 v 1:10
křídla očí
dvorců tvých
chtějí ožít
v dlaních mých

na papíře tuží leda
ve středu
v molin rouge
studentská sleva

prostor

12. října 2013 v 1:06
a i když člověk ztrácí přátele
a nalézá prázdná slova
v mlze na skále
z bláta
do rovin
včera znova
viděl v televizi svůj sen
ve vězení je mlha den

ráno až odpoledne

12. října 2013 v 0:59
ve chvíli totální bezradnosti
chytáš se za vlasy
prohlížíš si konečky chodidel
sedíc
probouzíš v sobě krysu
nespláchne

léto/podzim

12. října 2013 v 0:57
měsíc velký jak jablko
pronásledující každý sen
podzimního sběrače.
půlka za půlkou.
jablko za jablkem.
čekajíc na měsíc
posledí
sezóny

oči

8. října 2013 v 22:20
proč by si zavírala oči
když jsem tak krásný ve tvém loži
myslím že tvé oči nejsou beznadějné
naplňují
naplní i nás
vyndávám z obalu
a svklékám
set čokolád
která to bude?
nezavírej oči
i když bílá to není
pateticky
dva zářivé objekty v zašlých ulicích módního města
v závistivé blízkosti synaptické štěrbiny
oči
než dojde čokoláda
tělo
než dojde čokoláda
nezavírej oči před polibkem žiletky noci
duchové nábřeží počkají do rána
na tvé oči
v mém čokoládovém těle

byla moje láska

8. října 2013 v 20:33
spravedlivě
byla moje
láska

na trhu uzmuta
mudrcem mi z dlaní

na počátku byla zahrada
až po ní trh

záhon květů lilií
mé milé
hřál slunce

dráp kosy mé
setnul panny
čekající na vojány

na trhu uzmuta mi byla
spravedlivě
z dlaní mých
má láska

za peníz
na prsten
jež svírám nyní v dlani
místo dlaně
mé lásky

na kole

7. října 2013 v 0:45
lopotí se na kole za svým snem
cesta daleká jak součet délek axonů jednoho mozku
sny nejsou a priory spojené se spánkem
i psi chtějí granule říkal Pavlov
a to byl den jak fíky ve středomoří
cyklista pokračuje v trajektorii
vyměřené
neustále směřuje
s jistotou lepící pěny v brašničce pod sedlem
výměna duše by neodradila
od dokončení cesty
hodinu a půl Nottinghamem
pro jeden donat Krispy Krem

I am on my way

5. října 2013 v 23:00
I am on my way
zoufale opakuje otec do mobilního telefonu
snaží se vysvětlit dopravní situaci
soucitně pokyvuji
jako kdyby byla nějaká šance
zachycení signálu druhým volajícím
půl hodiny
jedna zastávka
bilance žalostná
a pro pána očividně více jak pro mě
ač nejsem rodinným mluvčím
vypozorovávám

nejedná se o synův první fotbalový zápas
pán se snaží ozřejmit svou věrnost
z padající krychličky
usuzuji na neúspěch

nevím
jak pán
ale já jsem stále on my way do mekdonaldu
půlnoc ještě neodbila

hledej

5. října 2013 v 21:11
hledej obsah pera
jak cestou domů
znáš káždý krok
den za dnem
absolvuješ hodinovou chůzi
nejméně dvakrát
co na tom že máš doktorát z filosofie
a studuješ na čtvrté nejlepší škole na světě
když jízda double-deckrem stojí 43,182