Listopad 2013

hlavou vzhůru

28. listopadu 2013 v 1:02
romantické sny promítat do katastrofické krajiny
katastrofické krajiny promítat do romantických snů

vyhořelé bažiny vyhazovat do zaneseného smetiště
zanesené smetiště vyhazovat do vyhořelé bažiny

DODĚLAT

svědomí

28. listopadu 2013 v 0:51
vždy jsem chtěl psát
tak jak bych chtěl

psát tak jak musím
jsem nikdy nechtěl

v nočních tmách
s jedoucími továrnami
a úsměvem marnosti
zadostiučinění

nekonečná marnost rozumění

28. listopadu 2013 v 0:45
"mrtvé básníky je lepší vzývat než číst"
"dá ti to víc hlasu
respektu
a ani nemusíš citovat"
"můžeš víc pít"
dozvěděl jsem se
stejně jako nesmělá dívka
u protějšího stolu

položil jsem Hrabětovo Blues na stůl
aby i již tak překrytými oči
mohl hledět k stropu
a objednal si další pivo

Mlžná cesta do dolního Albionu

26. listopadu 2013 v 1:37
Zahájil odyseu
Za záznamem
Poslední
Co jsem z krajiny viděl
Byly Dukovany

Okouzlující pařáty
Nedobité hrdosti
Zkoumal vrtěním ocasu
Dosud neporažené

Mech prostoupil dlaněmi
Hvězdné naděje
Jelení hlava
Kopala hrob

Strčila mu jazyk do oka
Opravdová láska je slepá
To jsem já
Hrdina
Namlouval
Když si brala peníze

Z konferenčního stolku

na výsluní

21. listopadu 2013 v 21:17
jsi křivá čára
i když nekulháš
a i když si kráčíš pro státní cenu
tak jak odpadávají podzimní listy
důchodni pracovního poměru
nenaděláš nic

při přímém přenosu
za zurčení neuspokojitelných spouští
zrcadlovek
se odráží nerovnost

i píseň složená pro neslyšící holčičku
má smysl
stejně jako kurzíva
textu w(or)dovského dokumentu

pravítko je pomůcka
nikoli nařízení
proto svou tužku opečovávám v kapse manžestráků
dvě křivé čáry se vždy střetnou

narcistní tóny

21. listopadu 2013 v 12:12
na trubku nemusí hrát Miles Davis
ani Dizzy Gillespie
aby černá Anglie
se světélkujícím srdcem
pohlcena mlhou jazzu
rozkrojila šílenství

v soukolí divokého vína
divoce pěje
jazz
polštářky dlaní prstů
jazz
piano
saxofon
jazz
černé róby
ověnčeny červenou šálou
jazz
úst
líbajících láhev
jazz
bezsoutoký proud
jazz
slunce odskakujícího
z kloubů vln
jazz
našeho vztahu
kdekoliv

ptám se

10. listopadu 2013 v 23:42
při pohledu na své rodiče
otce za oceánem
matku v Albionu
ptám se
kolik procent
rozvede se z naší generace?

stud

10. listopadu 2013 v 23:16
výčněl války tukových polštářků a závěsu make-upu
ukolébává snahu hoře pustého pohledu zrcadla
hlas loutny se promazává stěnami bubínku
hlas promazává stěny sousedního pokoje
i když hlavu si srazila

takzvaný hrdina

10. listopadu 2013 v 22:39
s jarem se lidé smějí a květiny úpějí
jako každý den choulím se ve tmě
pokorně cigaretě blahopřeji
a závidím odvahu oblížit mě

jedna vesnice

8. listopadu 2013 v 17:58
dvě ruce práce a spousta dřiny
bolest spermiové sliny
každým dnem naříkáš na nepořádek
bída opuštěných matek

pět minut práce a vůbec dřiny
hovězí hamburger, plátek slaniny
každým pokojem rozléhá se nářek
kečupu a opuštěných zátek

živočišný druh

8. listopadu 2013 v 15:42
hudba vln
prosakuje solí omšelého chrámu starce

vanitas
na udici
vanitas
samotářskému zápasu slunce
vanitas
ovcím bez vlny
vanitas
rybám žijícím z planktonu či rybožravým
vanitas
jehněti
nezapadajícímu
do básně
do vody
jež mele