Květen 2014

mixér

26. května 2014 v 22:34
vyčerpaný čas uniká bezzubým dásním stárnoucí Evropy
po ulici rovážejí
pořádek
do všech stran
pánové nedbalí změny počasí
zvuku města

toto není přípitek na volby
ani oranžové vesty

to jen pro dobrotu
přesnídávkové stravy

starost je povolání
rodičů
a mixéru

bolest na dovolené

24. května 2014 v 23:19
želvy malují obrázky
do písku
cesty života

našlapuje na čínský porcelán
za uchem zátoky turistického střediska
"jediná já jsem tě hledala
na těch velkých kopcích"
polykala společně se slzami

každé ztracená želva
označuje ztracené léto
bláznivého kluka
dětských dlaní
prvního společného střetnutí

rozhodnutí malují cesty života

klenot

21. května 2014 v 22:12
sedíš
a snažíš se vymyslet báseň
takový ty velký básníci
z křížovek
a rákosky učitele Kaplana
ten se solárním panelem
místo kštice
určitě zažívali takovou tu bolest doprostřed
a nebo vyšinutí?
čas
u rybníku
čas
v lese
a u počítače
viď

sedíš
a snažíš se
aby báseň vymyslela tebe
takový ty boje o identitu
vyčníváš z nejbližších sociálních skupin
nikdy nebudeš sám
když je všude tolik liter

Tam, kde zbytečně hledáš tajemství

20. května 2014 v 22:28
Musíš pořád mluvit o strachu?
Ze státnic, z večerních návratů, z kapradí?
Každý den slýcháš z televize informace,
na které byla imaginace bratří Grimmů krátká.
Otevři knihu introspekce
a čti:
"Od smrti po setkání s ní
žiješ ve strachu:"
Chápeš, že je to zkrátka blbý.
Fortuna má dneska zavřeno
a ty se chceš smát.
Tak se skřiž prsty
a usměj se.

vlakem z místa na místo

20. května 2014 v 22:02
sádrokartóny byly syceny
radostí zeleně a rozčarováním výletníků

nad lesem se vznášel svatební závoj
deštníkům se krátil vykonávaný trest
oběšení

z místa na místo
staré hrnce
nesou si usazeniny
materiální i jiné

rozmilé srdénko

20. května 2014 v 21:31
z říčních příběhů
mizejících věnců
a krvelačné radosti
plíží se úzkost

co svaté bylo
přítěží je
co svatou trofejí
to matnou vzpomínkou

ustavičné změny červených jablíček
podzimu
a harmonogramu
klepají na rodičovskou bránu

psaní

20. května 2014 v 10:07
o narození po narození
o kroku po kroku
o škole po škole
o milování po milování
o dítěti po dítěti
o práci po práci
o smrti po smrti?

o smrti před smrtí?

Vzpomínáš?

11. května 2014 v 23:50
Brodili jsme se zámeckým parkem.
Brodili jsme se zámeckým parkem,
když jsme utíkali z literární soutěže.
Já zlomil dřevěný trám.
Oba jsme se zamazali
a pohoršili postarší pár
jdoucí ruku v ruce.
Myli jsme se v rybníku
a dělali,
že čekáme na další literáty.
Byla téměř letní sobota,
téměř na přechodu.
V ten den jsem před sebou viděl
zánovní nádraží
a zchátranou hospodu plnou historie,
která i tak láká hosty.
Vzpomínáš, Martine?
A ten byt na Jindřišský.
Vím, zavíraly se ti oči
a Morava byla tak daleko
jako naděje,
že do půlnoci neusneme.

něco ti zůstalo

11. května 2014 v 23:33
Seděli jsme spolu
a čekali
na stovky,
které přislíbily účast
na facebooku.
Pamatuješ na ten fenomén?
Bavili jsme se o tramvajích,
šalinách a fiakru.
Vídni osmnáctého století
a pražení kávy.
První začali přicházet
a já věděl,
že se nás sejde sotva třicet.
Měla si skleněné oči
a já věděl, že je budu mít ráno.
Když jsme šli domů pršelo,
a pes zpíval blues.
Zpíval tak teskně,
že mi jeho Zvuky Afriky připomněly
nezaplacenou složenku nájmu
a stálé neuskutečnění adapce na dálku.
Vzpomínáš?
Bylo to včera,
a mně přijde,
že to bylo před rokem.

anglicky pěkný

4. května 2014 v 23:59
hranice mezi dvěma potlučenými kruhy

kdybych spočítal všechna slova poezie
udělal statistiku mravenčích nohou
rudé
noc
láska
Nobelovu cenu literatury bych nezískal
i kdyby to byla pravda
při hranici oborů
a zneužívání metod


při salámu...

při hranicích na které naráží nymfomanka
hra
nice